Kancelárske dierovačky

Děrovačku vybírejte podle počtu listů, které má zvládnout, a podle rozteče děr. Na běžné listy A4 stačí menší děrovačka na několik listů, na přílohy a svazky potřebujete pákovou s delším ramenem. Rozteč děr musí odpovídat pořadači, jinak dokumenty nedrží a trhají se. U velkých zakázek se vyplatí děrovačka s dorazem, který zajistí, že díry jsou ve všech listech stejně. Kovová konstrukce vydrží roky, plastová se u silnějšího svazku ohne. Vyzkoušejte, jestli děrovačka projde i euroobalem, pokud do něj chcete zakládat.

Díry se trhají, když je děrovačka tupá nebo když do ní vložíte víc listů, než zvládne. Tupé trny papír natlačí místo proseknutí, takže okraj děr popraská. Vyplatí se děrovat po menších dávkách a listy vždy srovnat do roviny. U dokumentů, které se často obrací, se vyplatí zpevnit okraje děr nebo použít euroobal. Silné papíry a karty patří pod děrovačku po jednom kuse. Když se díry trhají i po správném postupu, je čas na novou děrovačku, protože tupé ostří se už nespraví.

Děrovačku udržujte v suchu, protože vlhko zreziví trny a ty pak dělají otřepy. Podložku pod trny pravidelně kontrolujte, opotřebená guma vrací papír zpět a díry nejsou čisté. Zbytky papíru ze zásobníku vyklepávejte, jinak se dostanou do mechaniky a zhorší chod. Rameno nemačkejte silou přes odpor, protože se ohne spoj a děrovačka přestane dosedat. Do děrovačky nedávejte kovové předměty, sponky ani karty s čipem. Jednou za čas zkontrolujte, jestli díry sedí na pořadač, a podle toho nastavte doraz. U děrovačky na velké svazky se vyplatí doraz na okraj listu, jinak díry v jednotlivých dokumentech nesedí.